Půlstoletí rezervace
Dne 31. srpna 1961 bylo město Kutná Hora vyhlášeno městskou památkovou rezervací, dlouho jedinou ve středních Čechách, která je od roku 1995 zapsána mezi památkami UNESCO. Z dnešního pohledu se jeví historické jádro jako stavebně stabilizované, velkoryse obnovované, které každoročně navštíví statisíce turistů. Tak jednoznačné to však v uplynulém období nebylo, dokonce v šedesátých letech bylo město odborníky charakterizováno jako stavebně nejohroženější v Československu. Připomenout tuto dlouhou a strastiplnou cestu měl za cíl projekt, který byl realizován v roce 2011 a tvořil jednu z nejvýznamnějších společenských akcí města Kutné Hory i odborných aktivit Národního památkového ústavu.
Podrobnosti o projektu
Důvod připomenutí událostí, které provázely kutnohorskou rezervaci v uplynulém půlstoletí, výstižně charakterizoval v roce 1996 Dobroslav Líbal, nestor české památkové péče a čestný občan Kutné Hory:
„Rozdíl mezi Kutnou Horou nynější a tehdejší je doslova propastný. Sám si to nedovedu dost dobře vysvětlit. Tehdy to bylo uvadající město. Svou vnější krásu nemohlo samozřejmě ztratit ani v padesátých letech, ale v interiérech, obydlených spíše starými lidmi, bylo smutno. Kutná Hora měla vedle ostatních rezervačních měst tu smůlu, že její historické jádro bylo daleko větší a charakter zástavby se z jihovýchodní části jevil jako poněkud méně kvalitní. Proto město vypadalo málo nadějně. Z toho hlediska je obrovským úspěchem, že se podařilo pokles Kutné Hory zastavit a vrátit město na důstojnou platformu. Dnes je to úplně jiný svět".
Akt vyhlášení MPR představoval jeden ze zásadních momentů novodobé historie města. Celé historické jádro bylo v havarijním stavu, což způsobilo hustě poddolované podloží sycené vzrůstem hladiny podzemních vod a havarijní kanalizací, těžká doprava vedená přímo středem města, ale především zanedbání údržby objektů. Na konci šedesátých a v sedmdesátých letech se proto přistoupilo k rozsáhlé sanaci podzemí, na které navázaly opravy několika nejvýznamnějších solitérů.
Teprve po roce 1995, kdy byla rezervace společně s chrámem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci zapsána na seznam UNESCO, započala postupná obnova památek a regenerace celého historického jádra. Stavební aktivita je nebývalá, po sto letech se opravily nejvýznamnější památky - chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, kaple Božího Těla, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostely Panny Marie Na Náměti, Vlašský dvůr nebo katedrála v Sedlci, ale i celé městské jádro s měšťanskými domy a povrchy ulic a náměstí. Přibližně v posledním desetiletí byla vynaložena do obnovy historického jádra Kutné Hory zhruba miliarda korun.
Projekt Půlstoletí MPR Kutná Hora sestával z cyklu seminářů věnovaných obnově historického jádra, propagaci a prezentaci památek a výukového programu. Vyvrcholením projektu pak byla výstava na kutnohorském Hrádku probíhající v hlavní turistické sezóně a odborné kolokvium.
Popis realizace projektu
Myšlenka připomenutí tohoto významného jubilea formou celoročního projektu vznikla na podzim 2010 na pracovišti NPÚ v Kutné Hoře. Když pak redakční rada časopisu Zprávy památkové péče navrhla, že po dlouhých letech bude věnováno monotematické číslo opět Kutné Hoře (poslední podobné číslo vyšlo v roce 1994), byla to příležitost, pokusit se badatelsky zmapovat celé toto dlouhé období. Po prvních sondách v archivních fondech se však ukázalo, že jde o zcela nezpracovanou kapitolu kutnohorských dějin, které však měly zásadní vliv na samotnou další existenci města. Na tomto místě je především nutné vyzdvihnout podíl pana ředitele středočeského pracoviště NPÚ Vojtěcha Lásky, který svojí badatelskou prací především ve spisové agendě NPÚ, načrtnul základní osu tehdejších událostí, která se v průběhu roku doplňovala a prohlubovala o další informace a zjištění. První článek o přípravách výročí vyšel v MF Dnes už 10. ledna 2011.
Ihned po vyrozumění o zařazení projektu do programu Podpora pro památky UNESCO Ministerstva kultury pro rok 2011, započaly intenzivní přípravy, sestávající z rezervace konferenčních prostorů na jednotlivé termíny (Vlašský dvůr, Hrádek, GASK), ozvučovací a promítací techniky, sestavení programu, zajištění přednášejících či vydání tiskových zpráv a poskytnutí rozhovorů pro tisk. Tento postup byl stejný u každé z celkem šesti akcí, vyjma výstavy, jejíž příprava tvořila nejnáročnější součást projektu. Příprava výstavy sestávala ze zpracování libreta, schématu instalace v prostoru, přípravy a jazykové korekce textů, soustředění a digitalizace obrazových materiálů, grafického zpracování výstavních panelů, tisku panelů a instalace a deinstalace výstavy.
Pro jednotnou publicitu projektu byl vypracován grafický návrh v podobě dvou variant loga, dále propagační materiály jako skládaný leták, pozvánky na akce, plakát A4 a A2 nebo webová stránka s programem. Tuto část projektu realizoval kutnohorský grafik Jiří D. Dostál spolupracující i na předešlých projektech, rovněž podpořených MKČR, jako byla Zmizelá Kutná Hora nebo Dílčí výzkum architektonického dědictví Kutné Hory a Sedlce. Především návrhem loga Půlstoletí MPR KH „narovnal" nejednotný názor na oficiální název projektu, který byl zvažován ve dvou variantách: číslovkou „50 let" nebo slovem „Půlstoletí". V grafickém řešení vtipným způsobem spojil obě varianty. Schematická mapka, druhá varianta loga projektu, pak symbolizuje „rostlý" půdorys, typický pro město Kutnou Horu.
Zhodnocení projektu
Cílem projektu bylo připomenutí významného výročí padesáti let od vyhlášení historického jádra Kutné Hory jako Městské památkové rezervace. Realizací projektu byla nejen významně prohloubena odborná znalost dosud nezpracované kapitoly dějin města ve dvacátém století, ale především připomenuto veřejnosti, jak se za toto období historické jádro města proměnilo, projekt se stal důležitým prostředkem k osvětové činnosti v oblasti péče o památkový fond města a k pozitivnímu vnímání našeho kulturního dědictví obecně.
Projekt sestával z cyklu seminářů zaměřených na prezentaci obnovy významných památek města a regenerace historického jádra, retrospektivní výstavy v Českém muzeu stříbra na Hrádku v období hlavní turistické sezóny, odborného kolokvia a konference pro odbornou veřejnost a výukového programu pro laickou veřejnost. Projekt tvořil jednu z nejvýznamnějších společenských akcí města Kutné Hory i odborných aktivit Národního památkového ústavu v roce 2011. Organizátorem byla Nadace Kutná Hora – památka UNESCO ve spolupráci se středočeským pracovištěm NPÚ. Na realizaci se dále podílely České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Státní okresní archiv v Kutné Hoře, Městská knihovna v Kutné Hoře, Klub rodáků a přátel Kutné Hory, občanské sdružení Arte-fakt a Město Kutná Hora. Do akce se tedy podařilo zapojit nejvýznamnější instituce a sdružení působící v této oblasti ve městě i další odborné pracovníky či badatele. České muzeum stříbra zvolilo Půlstoletí MPR jako hlavní téma roku 2011.
O projektu a jeho jednotlivých akcích informovala celorepubliková média (ČTK, MF Dnes), regionální tisk (Kutnohorské listy, Obzory Kutnohorska, Kutnohorský deník, Tep regionu) i internetové stránky (Ministerstvo kultury, NPÚ). Projekt byl nad očekávání úspěšný i v návštěvnosti jednotlivých akcí. Podle oficiální statistiky Českého muzea stříbra navštívilo výstavu 10.801 návštěvníků, každý seminář pak v průměru 50 až 70 návštěvníků. Cíle projektu byly proto jednoznačně splněny. Projekt tohoto druhu nebyl zatím v České republice realizován, proto může v budoucnosti posloužit i jako určitý modelový vzor pro další významné akce nebo přímo města, která si stejné výročí připomenou.
V Kutné Hoře dne 20. 12. 2011, PhDr. Aleš Pospíšil
